Fotbalový klub JISKRA Heřmanův Městec

Historie kopané „Realita“

Počátkem nového tisíciletí již opadla původní euforie jak sponzorů klubu, tak i hráčského kádru. Postupem času se stalo pro diváky samozřejmostí, že první mužstvo hraje pravidelně nejvyšší krajskou soutěž. Financí od sponzorů ubývalo a nebýt vstřícného kroku Rady města Heřmanův Městec, pak by situace byla nanejvýš vážná. To, počínaje rokem 2003, začalo poskytovat účelově vázané finanční prostředky na rozvoj mládežnické kopané. Dále nám umožnilo bezplatný pronájem na užívání bývalých prostor kotelny v sídlišti U Bažantnice. V současné době je již zpracována projektová dokumentace na její rekonstrukci. Věříme, že z financí EU „přitečou“ tolik potřebné peníze. Je to naše velké přání a touha. Současné zázemí totiž vůbec nevyhovuje podmínkám a požadavkům provozování kopané na současné úrovni. V roce 2006 byla provedena komplexní rekonstrukce tribuny a instalovány na ní nové lavičky. O rok později bylo k občerstvení-klubovně dobudováno další sociální zařízení.

V roce 2003 došlo v důsledku změny celorepublikového uspořádání krajů k zatím poslední reorganizaci mistrovských soutěží. V Pardubickém kraji zůstal jeden krajský přebor, jedna A třída a dvě B třídy. Totéž se promítlo i do mládežnických soutěží. To, že nebyl dostatek finančních zdrojů, způsobovalo problémy v doplňování kádru z externích zdrojů. Mužstvo sice bylo doplňováno, ale byli to ponejvíce mladí a nezkušení odchovanci heřmanoměstecké kopané. Naše hra byla postupem času založena právě na nich a to se určitým způsobem promítlo i v herním projevu mužstva. V roce 2006 tato krize vyvrcholila a mužstvo sestoupilo do I. A třídy. V zatím posledním soutěžním ročníku 2010-11 se opět probojovalo zpět do krajského přeboru. B mužstvo dospělých potkal obdobný osud. V sezóně 2001-02 sestoupilo z okresního přeboru do III. třídy. V následující sezóně se však opět vrátilo zpět do nejvyšší okresní soutěže. V soutěžním ročníku 2010--11 však opět sestoupilo do III. třídy. Družstvo dorostu již prakticky dvacet let, s krátkým přerušením, hraje krajskou I. A třídu. Větší problém nastal u mužstev žáků. Fenomén počítačů, videí a televizí odlákal velké množství mladé generace. S tímto problémem se však potýká většina oddílů. V sezóně 2007-08 bylo, díky pochopení funkcionářů ze sousedních Načešic, sestaveno mužstvo z těchto dvou klubů.

Historie kopané „Euforie“

V devadesátých letech provázely kopanou v Heřmanově Městci (a nejen tu) zásadní změny. „Sametová revoluce“ v roce 1989 umožnila vstup sponzorů do fotbalu. Tento nový fenomén financování klubu nebyl před pár lety prakticky možný a pamatovali ho už jen opravdu staří členové. Na druhou stranu ale odpadly dotace z „centrálních orgánů“, které v této době byly spíše symbolické. Tak byl oddíl postaven před velice těžký úkol. Zajistit nemalé finanční prostředky pro chod klubu. A právě díky sponzorům (v té době asi 30) a obětavosti funkcionářů se podařilo vytvořit v klubu takové klima, jaké nemá v celé historii obdoby. Negativním jevem (rok 1992) bylo navrácení restitučního majetku, místní sokolovny, Obci sokolské. To způsobilo, že veškeré zázemí (praní dresů, sklad materiálu, klubovna, možnost zimní přípravy mužstev, atd.) bylo prakticky ze dne na den zlikvidováno a muselo se přestěhovat do již tak stísněných prostor na hřiště. Od této doby dodnes se klub potýká s nedostatkem prostorů a s nevyhovujícím zázemím. V roce 1996 byla následkem výše uvedených změn rozdělena TJ Jiskra. Fotbalový klub se stal samostatným právním subjektem a z toho důvodu došlo k zatím poslednímu přejmenování klubu na FK Jiskra Heřmanův Městec. Relativní dostatek finančních zdrojů umožnil celkovou renovaci zařízení v areálu stadionu. V roce 1998 bylo svépomocí vybudováno nové občerstvení-klubovna na místě bývalého stánku. Dále byla provedena oprava kabin, nové fasády všech objektů, nové chodníky vč. zámkové dlažby, nová buňka-kabina, nové oplocení, atd. Všechny tyto změny se kladně projevily i ve sportovních úspěších. Ten první na sebe nenechal dlouho čekat.

Počátkem roku 1992 docházelo k podstatnému omlazování I. mužstva z řad vlastních odchovanců s průběžným doplňováním nově nakoupenými hráči. V té době se hrál klidný střed tabulky v I. B třídě. Omlazování a změny v prvním mužstvu měly za následek vytvoření silného a věkově optimálně složeného „B“ mužstva, které v té době hrálo III. třídu v okresní soutěži. V sezóně 1993-1994 postoupilo naše první mužstvo suverénním způsobem z I. B třídy do I. A třídy. V tomtéž roce postoupilo i „B“ mužstvo dospělých ze III. třídy do okresního přeboru. Velkolepé oslavy s kulturním programem a večerním ohňostrojem zůstanou ve vzpomínkách všech zúčastněných. Ihned v následujícím soutěžním ročníku 1994-95, shodou příznivých okolností (rozšíření oblastního přeboru ze 14-ti na 16 účastníků), postoupilo opět naše první mužstvo z druhého místa z I. A třídy do oblastního přeboru.

Pozitivním způsobem se též projevila práce s mladou generací, zahájená v období osmdesátých let. V této době totiž dorůstaly první silné ročníky chlapců, začínajících již od přípravky. To se nejprve projevilo postupem žáků do oblastních soutěží a v sezóně 1991-92 postupem dorostu do krajských soutěží. Pro propagaci mládežnické kopané se stala každoročním pravidlem účast mladších žáků na turnaji v Itálii-Římě a na zimním turnaji v Polsku. V činnosti klubu byla této mladé generaci věnována zvláštní pozornost s vědomím, že jde o budoucí reprezentanty heřmanoměstecké kopané. Toto byly historické úspěchy, které heřmanoměstecká kopaná nezažila za celou dobu trvání sto let. Stalo se totiž to, že od sezóny 1995-96, prakticky dodnes, hrají všechna mužstva (mimo „B“ mužstva dospělých) v oblastních soutěžích, kde důstojně reprezentují naše město. Dík za tyto úspěchy patří nejen hráčům, trenérům a funkcionářům, ale i všem příznivcům a sponzorům.

Historie kopané „Na houpačce“

V sedmdesátých letech se nashromáždily všechny až dosud se vyskytující negativní jevy provázející kopanou v Heřmanově Městci od svého zrodu. Došlo ke generačním změnám a s tím spojeným problémům nejen v hráčském kádru, ale i v řadách funkcionářů. Mezi nejzávažnějšími byla i tísnivá finanční situace v prvých letech. Po odchodu osvědčených činovníků (B. Starého, Fr. Truxy, L. Kovačky, Fr. Berana a dalších) se teprve s nástupem L. Nováka do funkce předsedy podařilo doplnit a stabilizovat výbor. Ten se snažil úspěšně navázat a pokračovat ve stopách svých předchůdců. V roce 1975 bylo přistoupeno k celkové rekultivaci již nevyhovující hrací plochy. Náhradní hřiště bylo provizorně přemístěno do areálu „u benzinky“, kde sloužilo svému účelu minulým generacím do roku 1927. V roce 1978 byla též zahájena výstavba hospodářské budovy - garáže a klubovny.

Do roku 1975 hrálo I. mužstvo v I. B třídě. Na jednu sezónu sestoupilo do okresního přeboru, ale ihned v následujícím ročníku 1975-76 zvítězilo po tuhém boji s Elite Chrudim a vrátilo se zpět do I. B třídy. Tu hrálo i v dalších následujících letech tohoto desetiletí. Potěšitelná byla stabilní vysoká úroveň nejmladších adeptů kopané-žáků. Hra dorostu byla ovlivňována omezenou možností umístění dorostenců v komunikačně dostupných učilištích a školách. Přesto bojoval 4 roky v krajské soutěži. Výkyvy ve výkonnosti dorostenců se projevovaly hlavně z důvodů generačních (silné a slabé ročníky).

Osmdesátá léta se ve svém začátku vyznačovala nejen značnými výkonnostními rozdíly všech mužstev, ale i pozitivními změnami v koncepci práce s mládeží. Veliké uznání si zaslouží brigádnická a svépomocná práce všech hráčů a funkcionářů oddílu na úpravě samotného areálu hřiště.

V roce 1980 byla zprovozněna zděná garáž a nová hospodářská budova, zajištěny 2 buňky a vyasfaltovány dva tenisové kurty. Tím se podstatně zlepšilo již tak stísněné zázemí. Celková hodnota provedených prací v roce 1980 představovala téměř půl milionu korun. Velká pozornost byla věnována samotné hrací ploše. Heřmanoměstecký pažit byl v té době vyhlášený svou kvalitou a perfektním stavem v širokém okolí. V roce 1982 byl zajištěn a zprovozněn stánek na občerstvení, který sloužil prakticky do roku 1997. V roce 1988 byla provedena zatím poslední úprava kovových bariér okolo hrací plochy. V tomtéž roce bylo zprovozněno umělé osvětlení hrací plochy a slavnostně bylo otevřeno při přátelském utkání s Načešicemi.

Ve sportovní činnosti se počátek osmdesátých let vyznačoval hlubokou krizí kopané. V ročníku 1979/1980 sestoupilo první mužstvo z I. B třídy do okresního přeboru. Jednou z příčin poklesu náhlé výkonnosti byl odchod zkušených hráčů koncem sedmdesátých let do jiných klubů. Tyto změny se nepodařilo „za pochodu“ zcela eliminovat. Další pohroma přišla o rok později, kdy silně omlazené první mužstvo opět sestoupilo, a to až do okresní soutěže (dnešní III. třídy). Toto bylo nejhorší umístění za celých sto let trvání kopané. Ve III. třídě zůstalo mužstvo pouze jednu sezónu a ihned v ročníku 1981/1982 vybojovalo zpět okresní přebor. V tomto roce zahájilo opět činnost B mužstvo dospělých a začalo plnit svoji úlohu. Stalo se totiž platnou rezervou pro první mužstvo. Zlepšeným přístupem k tréninkům a zařazením mladých hráčů se podařilo v sezóně 1983/84 vytvořit věkově optimálně složený tým a vybojovat postup do I. B třídy. V této soutěži mužstvo setrvalo prakticky až do roku 1994.

Obdobná situace byla i u mládežnických kolektivů. U těchto družstev se projevovala značná kolísavost ve výkonnosti zvláště při přechodu silných ročníků do vyšších věkových kategorií. Dále se počátkem tohoto desetiletí negativně projevoval i malý počet hráčů. Stávalo se, že i na domácí mistrovské zápasy žáků nebylo možné sehnat potřebný počet hráčů. Nicméně postupem času se situace zlepšovala natolik, že již koncem osmdesátých let byly vytvořeny ideální podmínky, včetně hráčského zázemí, pro postup do krajských soutěží.

A právě zde byly položeny základní kameny úspěchů dalších let. Potvrdila se totiž stará pravda, že budoucnost heřmanoměstecké kopané musí jednoznačně vycházet z vlastních odchovanců.

Historie kopané „Chaos“

Všechny změny koncem čtyřicátých let byly způsobeny politickou situací v poválečné republice. Padesátá léta byla ve „sjednocené tělovýchově“ charakteristická organizačními změnami (chaosem) v řízení dlouhodobých soutěží a hledáním nových systémů. Po začlenění TJ k hospodářským podnikům byla provedena reorganizace soutěží. Zrušené župy byly nahrazeny okresními a krajskými výbory ČSTV. Rovněž bylo přikročeno ke změně časových období pro soutěžní ročníky. Namísto podzim-jaro se v letech 1953 -1957 hrálo shodně s kalendářním rokem, tedy jaro-podzim. Jediné, co na reorganizaci bylo pozitivní, byla změna jednoho zásadního pravidla. Tím bylo střídání hráčů. Do roku 1953 nebylo totiž možné během hry vystřídat žádné hráče (ani zraněné), od uvedeného data už tato možnost existovala.

Také v oddíle Sokol-Jiskra Heřmanův Městec se promítalo toto hledání nových směrů v řízení sjednocené tělovýchovy ve velkých fluktuacích členů výboru. Mnohdy byly tyto změny násilné a na popud „shora“. Až příchod MUDr. V. Nováka do čela oddílu dokázal stmelit a stabilizovat klub a jeho vedení. Počátkem šedesátých let panoval z centrálních orgánů názor, že veškerý sport ve městech musí být soustředěn do tzv. všesportovních stadionů. Jiného názoru bylo vedení klubu. Ten se snažil zachovat fotbalový stánek v takové podobě, jaká byla doposud, tzn. v krásném prostředí s přímým kontaktem s diváky. To bylo příčinou zákazu jakýchkoliv úprav stávajícího zařízení. Tak došlo k chátrání objektů, které prakticky 20 let žily z podstaty. Potřebné finanční prostředky, i na údržbu, byly totiž „shora“ blokovány. Na základě velké aktivity členů výboru a hlavně velké dávky odvahy B. Starého, který v městské radě prosadil určité práce ke zvelebení stávajícího sportoviště, bylo přikročeno k akcím znamenajícím zkulturnění stávajícího areálu. Za pomoci mnoha brigádníků z řad členské základny, školní mládeže a za vzácného pochopení tehdejšího předsedy JZD Načešice Josefa Brandsteina se podařilo v roce 1964 uvést do provozu zděné kabiny, pořídit nové kovové bariéry, v roce 1967 zprovoznit krytou tribunu, opravit oplocení a zlepšit přístupovou cestu ze silnice uložením potoka do trub a zpevněním povrchu vozovky.

Jarním kolem 1951-52 byl ukončen systém soutěží podzim-jaro. Následující ročník, jako přechodný, byl hrán 3 kolově s kvalifikací do jednotlivých tříd krajských soutěží. Naše mužstvo skončilo na pátém, nepostupovém, místě a bylo zařazeno do krajské soutěže do II. třídy. Po reorganizačním návratu k I. A a I. B třídě a systému podzim-jaro v roce 1957 bojovalo naše mužstvo v I. B třídě. V sezóně 1959-60 sestoupilo z I. B třídy do okresního přeboru, kde hrálo do roku 1963. Po ročním působení v I. B třídě v roce 1964 opět sestoupilo. V následujícím ročníku si vybojovalo opět postup do I. B třídy, ve které setrvalo až do roku 1975. Velmi dobrých výsledků dosahovala mládežnická mužstva žáků a dorostu. Stala se několikrát přeborníky okresu ve svých kategoriích.

Historie kopané „Období zvratů“

O roku 1930, 22 let od založení klubu, se dá říci, že kopaná v Heřmanově Městci dosáhla prvního vrcholu slávy. Klub se totiž probojoval mezi elitu VŽF (Východočeské župy fotbalové - úroveň dnešního krajského přeboru) a někteří hráči byli nominováni i do župní jedenáctky. V roce 1931 byl vybojován postup do I. A třídy. Tato třída byla po celostátní lize druhou nejvyšší soutěží. Přeborníci jednotlivých žup totiž hráli o přeborníka Českého venkova. V září 1931 sehrálo naše mužstvo přátelské utkání na stadionu Sparty Praha s jejím druhým mužstvem jako předzápas mezinárodního utkání AC Sparta - WAC Vídeň. V Pardubicích, dne 11. června 1933 v mezistátním zápase Čechy - Srbsko (2:2), vystřídal zraněného Bendu (V. Žižkov) v brance náš hráč Krupa. Jako náhradník byl připraven i L. Moravec.

Počátkem třicátých let však hospodářská krize tvrdě zasáhla nejenom do života všech lidí, ale postihla i klubovou pokladnu. Existenční nejistoty občanů se odrážely ve snížené návštěvnosti, nastával útlum diváckého zájmu a prohluboval se schodek hospodaření. Finanční rovnováhu klubu umožňovali věřitelé, rekrutující se z řad některých členů výboru, či zakládajících členů klubu. Nejistá existenční situace měla též vliv na odchod některých hráčů. Všechny tyto příčiny se podílely na druhém sestupu do II. třídy VŽF v historii již třicetiletého trvání klubu. Tuto soutěž hrálo naše mužstvo nepřetržitě, prakticky až téměř do poloviny čtyřicátých let.

V prvých válečných letech, vzhledem k omezujícím opatřením týkajícím se využívání volného času, vznikla živná půda pro sportovní vyžití. Bylo to za protektorátu jediné tolerované sdružování občanů všech věkových kategorií. Návštěva na fotbalová utkání dosahovala 600 až 1000 diváků!! Na utkání na cizích hřištích, a že ta utkání byla i třeba 20-40 km daleko, jezdilo na kolech (!!) s naším mužstvem i 300 fanoušků. Kulminačního bodu bylo dosaženo v roce 1944. To se první mužstvo probojovalo zpět do I. A třídy VŽF (Východočeské župy fotbalové). Všechny tyto okolnosti měly vliv i na fotbalové zázemí. V roce 1944 byly vybudovány první, dřevěné kabiny na hřišti. Až do této doby se totiž mužstva přestrojovala v klubových prostorách hostince „Zlatá Hvězda“ a později v restauraci „Na sále“. Dne 9. dubna roku 1942 schválila Městská rada používání znaku města v emblému klubu.

Po revoluci v květnu 1945 se příznivci těšili na obnovené mistrovské soutěže. Do zahájení podzimních bojů však řady opustilo celkem 26 registrovaných hráčů, kteří odešli většinou do pohraničí. Výsledkem všech okolností byl v roce 1946 sestup do I. B třídy. Po únoru 1948 a nastolení totalitního režimu následovalo tzv. sjednocení tělovýchovy. SK Heřmanův Městec splynul s místním Sokolem v TJ Sokol. V roce 1949 došlo k další změně, začlenění TJ k hospodářským podnikům do příslušných svazů DSO (dobrovolných sportovních organizací) s jednotnými názvy (Spartak, Dynamo, Tatran, Baník, Sokol, atd.). Heřmanoměstecká TJ byla zařazena pod TJ Jiskra Heřmanův Městec.

Historie kopané „Kopaná v plenách“

V prvorepublikovém časopisu REKORD č. 3 z roku 1931 se zmiňuje ve svém článku průkopník sportu Josef Rössler-Ořovský o počátcích fotbalu v českých zemích. Doslovný citát z tohoto časopisu je: „Budiž před zapomenutím zachován nástin o některých, sice méně významných, ale charakteristických podrobnostech o počátcích českého footballu. V roce 1875 přivezl kníže Kinský do Heřmanova Městce několik anglických míčů footballových, se kterými si hrály děti knížecí, hosté a mladší knížecí personál na louce v zámeckém parku. Branka byla pouze jedna, pravidla známa nebyla, kopalo se vesele do branky a branku hájila skupina hráčů k tomu vylosovaných. Všichni hráli rukama i nohama ....“ konec citátu. Z kronik jen víme, že původní anglické poškozené míče opravoval heřmanoměstecký mistr obuvnický Plavec a podařilo se mu dokonce ušít míče nové, v nichž duše byly z vepřového měchu.

V letech 1902 založili místní studenti „Studentskou jedenáctku“. Hráli jen o prázdninách a svůj historicky první zápas v roce 1902 sehráli v Chrudimi s výsledkem 3:1. V roce 1907 byli velkou posilou angličtí zaměstnanci místního panství. Ti i v několika následujících letech hájili barvy Heřmanova Městce. S odstupem času lze říci, že už v dobách, kdy byla kopaná v plenách, nebyla nouze o kvalitní hráče z kolébky kopané. Ze zachovalých dokumentů zůstala informace o průkopnících tohoto sportu v Heřmanově Městci. Byli jimi: Čížek, Goldman, Grégr, prof. Hocke, Kratochvíl, Jaroslav Mecl, Šíma, ing. Tesař a ing. Všetečka.

Až teprve nyní se dostáváme k historickému datu. V roce 1908 byl založen Sportovní klub Heřmanův Městec sportovní odvětví „football“. Původní hřiště bylo na místě dnešního tréninkového hřiště “u benzinky“. Dresy včetně kopaček věnoval kníže Kinský a hřiště na jeho pozemku pronajímal za symbolickou jednu korunu na rok. Byl sponzorem a průkopníkem nejenom kopané v Heřmanově Městci, ale byl též spoluzakladatelem slavného koňského dostihového závodu v Pardubicích. Prvním předsedou klubu byl zvolen Jaroslav Beránek a jednatelem Jaroslav Mecl. U pana Jaroslava Mecla se na malou chvíli zastavíme. Jako místní učitel v měšťanské škole byl i zapáleným sportovcem a funkcionářem. V archivu klubu jsou uchovány jeho ručně psané kroniky z dob založení až téměř do druhé světové války. Jejich výtvarné a grafické zpracování nemá obdoby.

Od založení klubu až do I. světové války nebyly hrány praktický žádné soutěže. Kopaná se hrála formou přátelských zápasů s okolními kluby (Pardubice, Chrudim, Čáslav, atd.) a sloužila spíše pro pobavení místních občanů. V období I. světové války byla činnost přerušena. Nebylo peněz, muži byli ve válce, byla nouze a bída. Na jaře roku 1919, z popudu Oty Šťastného, byla opět činnost obnovena. V tomto roce se sehrálo již 20 zápasů. Několik utkání sehrálo i tzv. „druhé“ mužstvo.

Počínaje rokem 1920 se SK Heřmanův Městec zúčastňuje pravidelných fotbalových soutěží Východočeské župy (mimo jiné Česká Třebová, Dvůr Králové, Hronov, Skuteč, Slatiňany, Havlíčkův Brod, atd.) s velmi dobrými výsledky. Jen tak pro zajímavost, o pouti v roce 1922 hostovalo v Heřmanově Městci B mužstvo AC Sparty a zvítězilo 2:0, v roce 1924 B mužstvo SK Slávia (m.j. Plánička) s výsledkem 3:3. Po odchodu některých hráčů v 2. polovině dvacátých let následoval pokles výkonnosti a sestup do II. třídy. V roce 1927 bylo přemístěno fotbalové hřiště z prostoru od „benzinky“ do dnešního areálu U Bažantnice. V roce 1929 byly ustáleny klubové barvy - červenobílé sešívané dresy. V těchto dresech se hrálo prakticky až do šedesátých let minulého století.

Blížila se třicátá a čtyřicátá léta poznamenaná hospodářskou krizí a druhou světovou válkou. Politicko-hospodářské události těchto desetiletí silně ovlivňovaly i sportovní dění a ve svém důsledku se dotkly i kopané.